Vojta Dyk, Xindl X, Dan Bárta a další přidali své ruce k dílu a nazpívali a složili skvělou skladbu Řiditel autobusu pro kapelu z Jedličkova ústavu The Tap Tap. Výsledek má dle mě velké ambice prvně brázdit Velkou sedmou Radia 1, aby se následně vydal i do více mainstreamových rádií a tam vydělal nějakou tu korunu pro Jedličkův ústav na poplatcích z OSA. Zpříjemněte si tedy dnešní den skladbou Řiditel autobusu od The Tap Tap, jejíž příběh má prý reálný základ.

K pátku, tzv. malé sobotě si dopřejeme skladbu od nizozemské pop-jazzové zpěvačky Caro Emerald nazvanou A Night Like This. Její album Deleted Scenes from the Cutting Room Floor vedlo v Nizozemí albovou hitparádu třicet týdnů za sebou. Caro Emerald oprášila taneční jazz čtyřicátých let, přidala ska a funk a to vše posunula do 21. století a máme tady hodně líbivou hudbu. Nebo ne?

Mimochodem, na kolika českých rádiích jste tuto skladbu slyšeli? Jen se pochlubte. Dle nás jich mnoho nebude. Škoda.

Dnes si dopřejeme kousek z alba, které se nesmazatelně zapsalo v roce 1973 do dějin hudby. Album se jmenuje Tubular Bells má 48 minut a 57 sekund a stvořil jej ve svých 20 letech Mike Oldfield. Vyšlo jako zcela první album na labelu Virgin Records dnes miliardáře Richarda Bransona. Ten díky úspěchu tohoto alba následně mohl vydat album jedné kapele jménem Sex Pistols. Tubular Bells se dočkalo ještě dalších dvou variací, Tubular Bells 2 a 3 a samozřejmě mnoha verzí a rozšíření. Někteří tvrdí, že Mike Oldfield svoji prvotinu nikdy nepřekonal. Kdo však zná jeho kompletní instrumentální dílo, tak ví, že to není pravda. Tak příjemný čtvrtek s tímto velikánem světové hudby a dejte si i pokračování, tj. part 1b.

Od této třinecké indie rocková partičky Charlie Straight, která hraje ve složení Albert Černý (zpěv, kytara), Michal Šupák (klávesy, akordeon, vokály), Johnny Cienciala (basová kytara) a Pavel Pilch (bicí), jsme zde již měli 2 skladby. A protože kluci jedou a už dávno přesahují malý český hudební rybník, dopřejeme si jejich skladbu Upside Down. Ta je nejen hudebně velmi zajímavá, energická a vůbec neznějící česky, ale osobně se mně líbí i rozněžnělá zamilovaná poloha jedné ze slečen ve videoklipu. Nebo to ta slečna nehraje a je přítelkyní Alberta Černého, kdoví.

Přijde vám americká herečka Scarlett Johansson sexy? A víte o tom, že není jen herečkou, ale vydala i regulérní pěvecké album? To pravda nesklidilo kdoví jak pozitivní ohlasy, ale Scarlett se nenechala odradit a snaží se zpívat dále. A musím říci, že jí to více než sekne a hlas také nemá vůbec špatný. Posuďte sami v duetu Relator, který si Scarlett Johansson zazpívala s Petem Yorn. Tak ať jste při středě podobně sexy a sladcí.

Při pondělním nástupu do šichty si dopřejeme trocha garážového rocku, kde se mísí prvky punku. Dopřeje nám to skladba Won’t Be Long od švédských The Hives. Její počátek sahá do roku 1993 a jsou činí do dnešních dnech. Tak ať vám to v práci, ale i kdekoliv jinde při pondělí šlape minimálně jako The Hives.

K první jarní neděli roku 2011 si dopřejeme skladbu od nového českého projektu LUNO, za kterým stojí Ema Brabcová. Ema Brabcová, která za pár týdnů oslaví 30 let a za sebou již má bohatou hudební historii. Ve známost vešla především zpěvem v kapelách Roe-Deer a Khoiba. Slyšet ji také můžete v projektu Crushing Bliss, soundtracku k neexistujícímu filmu od Romana Holého a Ondřeje Brouska. Jak lze z dnešní skladby Here To Be Not There slyšet, tahle holka se neztratí a ještě o ní určitě uslyšíme. Tak příjemný zbytek neděle.

Dnešní pondělní song dne od Yolanda Be Cool a producenta DCUP nazvaný We No Speak Americano berte jako krátký návrat do dozajista protančeného víkendu. Zkrátka, malé taneční ohlédnutí za víkendem, než se pustíme do dalšího pracovního týdne a že skladbu We No Speak Americano, hraje v těchto dnech nejeden český pouštěč tracků na diskotékách.

Skladbu We No Speak Americano, která má skvělý swingový sound a za kterou stojí australské duo Yolanda Be Cool a producent DCUP, šla poprvé do rozhlasového éteru 27. února 2010 a je založena na samplu skladby z roku 1956 Tu vuò fà l’americano od Renato Caroseno, který napsal Carosone spolu s Nicolou Salerno. V Songu dne si dopřejeme plnou verzi, která má 4:29, vy však spíše znáte kratší radio verzi (3:12 minuty), kterou v Anglii dokonce dostali na 2:10 a to by byla škoda, si to takhle zkrátit.

Je asi už zbytečné dodávat, že tahle skladba zbourala hitparády napříč Evropou. Hitem se We No Speak Americano stalo v Rakousku, Belgii, Bulharsku, Dánsku, Finsku, Německu, Maďarsku, Irsko, Holandsku, Polsku, Rumunsku, Slovensko, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Velké Británii a mimo Evropu, v zemi svého vzniku, Austrálii. Tak příjemné vzpomínky na víkend.

Proč si při neděli neudělat jednu malou českou radost. Než jsem začal psát dnešní Song dne, měl jsem za to, že kapela Cartonnage je zahraniční uskupení, ale ejhle, není tomu tak a mám radost, že v našem rybníčku jsou další kapely jako Charlie Straight, které svým zvukem a hudbou zdatně sekundují zahraniční produkci.

Kousek nazvaný Electro Gastronomique od pražské elektropopové kapely Cartonnage vzdává hold francouskému filmu 70. let a primárně jeho dvornímu skladateli Vladimíru COsmovi. Dle kapely Cartonnage jde o hudební mash up, kde kouzlo minulosti nakopávají samply součanosti. Pěkně řečeno, tak příjemnou neděli.

P.S.: Deska Cartonnage s tímto singem by měla vyjít v únoru 2011.

Dnešní Song dne vám zpříjemní den pomoci verze skladby State of Empire, kterou jsme vám před pár týdny již nabídnuli v živé verzi. Ruda z Ostravy, kterého můžete znát ze soutěže X Factor či Československé Superstar, ale pokud holdujete především internetu, tak potom díky jeho nezapomenutelné cover verzi oscarové skladby Falling Slowly od Hansarda a Irglové, kterou nazval Markéta. Nyní to podobně zkouší, jen ze State of Empire udělal Ostravu a z mého pohledu se mu to více než povedlo.

Alicii Keys si u Rudy z Ostravy střihla Martina Pártlová, která je jednou z finalistek zmíněné soutěže X Factor.

Dnes si na Songu dne dopřejeme jednu z klasických punkových kapel z Anglie, která však z našeho pohledu umí o něco více akordů než slavní Sex Pistols, dnes se vám pokusí den zpříjemnit The Clash a jejich apokalyptická vize atomové katastrofy s názvem London Calling.

Snad na vás její úderný, rázovitý rytmus zabere a dostane do správného rozpoložení, i přes anglické počasí, které v posledních dnech panuje v České republice. Tak příjemný den a neklesejte na mysli, bude již jen lépe.

Tak dnešní Song dne asi řada z vás zná, jen nemusí tušit, že interpretem této skladby je francouzské uskupení Nouvelle Vague a skladba se jmenuje Dance With Me. Odkud, že je vám dnešní skladba povědomá? Svého času jí využil v reklamním spotu jeden z českých mobilních operátorů, takže jí člověk slyšel občas častěji než mu bylo milé, ale to určitě nic na dlouhodobé kráse této skladby neubralo.

Hudba je to velmi líbivá a poslouchatelná, co na tom, že Nouvelle Vague dělá povětšinou cover verze známých hitů. Jejich pojetí je však natolik autorsky originální, že tento fakt lze velmi jednoduše zkousnout.

Co si matně vybavuji, tak již dvakrát měli koncert v Praze a vždy beznadějně vyprodáno, proč asi :) Tak snad vám Nouvelle Vague a jejich Dance With Me zpříjemnilo den.

Dnešní Song dne není z pohledu videoklipu vůbec veselý, ale ta hudba má přesto něco do sebe. Netuším, do jaké škatulky to zařadit, zda do instrumentálního hip-hopu či trip hopu či úplně někam jinam. Zkrátka, dnešní skladba a z mého pohledu velmi chytlavá sklaba The Organ Donor od amerického DJ Shadow (vlastním jménem Joshua Paul Davis) je pozvánka na jeho srpnový koncer v pražském Lucerna Music Baru.

Takže pokud DJ Shadow znáte, či vás dnešní track The Organ Donor zaujal, pište si do kalendáře datum 10. srpna 2010. Užijte si dne.

Neděli se vám Song dne pokusí zpříjemnit novinkou z čerstvého alba, které vyšlo tento týden od amerického sesterského dua CocoRosie. Skladba se jmenuje Lemonade a nová deska Grey Oceans. Jde o jejich čtvrtou desku.

CocoRosie, které již vystoupily v roce 2007 na samostatném koncertě v pražské Arše, tak na festivalu Colours of Ostrava, tvoří 2 sesty. Sierra Rose Casady (ročník 1980) a Biance Leilani Casady (1982). Název kapely je odvozen od jejich dětských přezdívek Rosie a Coco. A pokud rádi škatulkujete, tak si CocoRosie můžete zařadit do indie rocku či freak-folku, ale jinak jsou tyhle šuplíčky úplně putna :) Příjemnou neděli.

Počasí o víkendu má být pod psa a tak je třeba získat energii z jiných zdrojů, proč ne kupříkladu z jedné ztřeštěné předělávky velmi slavné skladby, kterou má ve svém repertoáru jediná opravdová hvězda v českém rybníčku a to Karel Gott. Ano, Song dne vám dnes dopřeje předělávku jeho slavné Máji a kdo měl tu odvahu se do tak slavné melodie pustit?

Kapela Nightwork, jenž odvedla víc než dobrou práci. Jejich verze baví a je plná energie. A to jsme si ještě nedopřáli jejich politický song, nebojte i na ten v dalších dnech dojde. Volby se blíží. Zatím si však nenechme politikou kazit sobotu a pojďme se proletět po louce spolu s včelkou Májou.

Přiznávám, že je ostudou, že dnešní Song dne s datem výroby již v roce 2000 jsem objevil až tento týden a to ještě velmi pokoutní cestou. Věřte nebo ne, ale za objevení této skladby může volební klip České pirátské strany, kde jeden z kandidátů mluví o tom, jak máme všude sázet konopí a že konopí je lék. Dohledával jsem si informace o koho se jedná a google na mě vyhodil tuhle libozvučnou a velmi chytlavou (odvažuji se ji nazvat i tzv. ušním červem) skladbu od českých Wohnout. Její název je Wohnoutí radši zakódovali do slovní hříčky a tak na první pohled Sejko No Pi nemusí nikomu nic říci, ale když se z toho udělá Sej Konopí, máme převeselou skladbu pro převeselé lidi.

Tak dobrou náladu po celý pátek a užijte si večer a nezapomeňte, sázejte konopí, kde můžete a konopí je lék :)

Dnešní Song dne berte jako pozvánku na zítřejší koncert známé punkrockové kapely z anglického Leedsu. Ano, ta kapela, jenž mně dělá pokaždé problém správně napsat, zítra vystupuje v pražském Lucerna Music Baru, ano do Prahy zavítá představit své nové album ABCDEFG kapela Chumbawamba.

Den si vylepšíme jejich megahitem Tubthumping, nechte se unést jednoduchým, ale velmi chytlavým a úderným rytmem. A pokud se vám dnešní Song dne natolik zalíbil, zkuste si třeba ještě sehnat lístky na páteční pražský koncert, snad ještě budou.

Vybavujete si tenhle protřelý flák od The Cranberries? Irské partičky, která sice ukončila svoje působení, ale letos se vrátila a zahraje si na ostravských Coloursech. Song Zombie v polovině 90. let brázdil první místa hitparád v řadě evropských zemí. Vyšel v roce 1994 na albu No Need to Argue. Bezpochyby se jedná o nejpopulárnější skladbu The Cranberries a zároveň je to skladba, která svým pojetím docela vybočuje z jejich klasické tvorby. Má ostré kytarové riffy a lehce připomíná v té době tak populární grunge styl. Tak co máte ještě v hlavách tuhle hitovku?

Podíváme se co v posledních dnech a týdnech frčí v naší oblíbené hitparádě Velká sedma na Radio 1. V horních patrech žebříčku můžeme spatřit vcelku zajímavou produkci tříčlenného seskupení Traband a jejich song Indiáni ve městě. Skladba pochází z jejich nového alba Domasa a není nic dlužna, jak názvu kapely, tak alba a o songu nemluvě. Jednoduše řečeno, jde se rovnou a bez obalu na věc. Vše v rychlém kalupu ubíhá a čas vyhrazený písničce pěkně rychle utíká. Užijte si zběsilou lehce punk-rockovou jízdu Indiánů ve městě, a pokud Vás zaujmou, neváhejte hlasovat ve Velké sedmě.

Tento týden rozjedeme pořádnou grunge peckou od Nirvany. Patrně jejich nejznámějším songem Smells Like Teen Spirit. Chytlavý kytarový riff a jednoduchá melodie se nezaměnitelně zapsaly do první poloviny 90. let a skladba se stala téměř hymnou mladých v té době. Hrála se všude, v rádiích, v televzi, na vše možných party a nesmí se zapomínat ani na koncert samotné Nirvany. Celkově pak ještě song nabyl na popularitě tragickou smrtí Kurta Cobaina, frontmana celé skupiny.